Bylo velmi slunné páteční poledne a osm odvážných roverů a rangers se vydalo na výletní klubovou chatu. Autobusem jsme se dostali nejprve do Plzně a odtamtud poté do Rožmitálu pod Třemšínem. Vzhledem k tomu, že jsme jeli autobusem a ne vlakem, nás cestou netrápilo žádné zpoždění, jen hrozné vedro :). V Rožmitále jsme nakoupili pár nejnutnějších nutností (třebas hořčici za 4,90...nekup to) a vydali se na dlouhou, strastipnou a kopcovitou cestu k hájovně Na Dědku. Když jsme se tam konečně doplaholčili, naskytl se nám výhled na naše obydlí pro příští dva dny. Hájenka byla doopravdy velmi hezká a bylo v ní poměrně chladno, což bylo super! Večer jsme si u táboráku snědli pár špekáčků a zazpívali si i několik písniček. Všichni jsme šli spát v rámci možností brzy, jelikož nás další den čekal výlet někam do neznáma, tak abychom byli řádně odpočatí.
Ráno nás vzbudil blesk foťáku (děkujeme Tomsíku), každopádně pár nejmenovaných jedinců se z postele vyhrabalo až v deset. Po snídani už byl vlastně skoro čas na oběd, tak jsme šli pouze do nedaleké CHKO, v níž se mělo nacházet hned několik druhů zřídka se vyskytujících rostlin. Bohužel jsme žádnou nespatřili. Po obědě sestávajícím z čínských polévek, fazolí či rýžových nudlí jsme se vydali na rozhlednu Třemšín, která tam vlastně nebyla a poté na Hengst. Hengst je takový nevýrazný kopeček a nikomu se tam moc jít nechtělo, každopádně to za tu námahu rozhodně stálo, cestou tam jsme procházeli doopravdy překrásnou krajinou. Když jsme se konečně dostali na ten super kopeček, zjistili jsme, že tam vlastně také nic není a pomalu ale jistě jsme se chystali jít zpět. Cesta se maličko protáhla a nakonec jsme zjistili, že jsme za odpoledne nachodili 16,5 km! Večer jsme opět zpívali a hodovali u ohně.
V neděli ráno jsme se rychle nasnídali a poté už šli jen balit, jelikož po poledni jsme měli odevzdat klíče od hájenky. Cesta zpět nebyla tak hrozná jako cesta tam. Ačkoli sluníčko svítilo velmi intenzivně, zvládli jsme to vcelku rychle. V Rožmitále jsme si ještě koupili něco k jídlu, pokecali s absolutně neznámým člověkem a hurá domů.
Musím říct, že jsem si to velmi užila. Takže si to ráda někdy příště zopakuji!
Fotogalerie tady.
Napsal Bára
Žádné komentáře:
Okomentovat