Deváťačka Anika má už jasno, chce být herečkou

Anika (sedící vpravo) se svými spolužáky 9. A, třídní učitelkou Jitkou Pechovou v dubnu 2015 a stážistkou Terezou Motyčkovou.

Žákyně 9. A 15. ZŠ Anika Menclová až na jedno vysvědčení z osmé třídy, kdy měla dvě
trojky, se vždy pyšnila vyznamenáním. Šikovná a stále pohodová Anika při vypočítávání svých koníčků – divadlo, zpěv, tanec, hra na housle, gymnastika, kolo, lyže, snowboard – jednoznačně prohlásila, že chce být herečkou. Anika k herectví má všechny předpoklady. Vloni vyhrála konkurs a nastudovala hlavní roli Barunky a  Boženy Němcové v představení Divadla na Fidlovačce - hraje společně s Eliškou Balzerovou a střídá obě role - dítě i spisovatelku. Protože se Anika osvědčila, přizvali ji ještě do Šumaře na střeše - zde hraje po boku Tomáše Töpfera a dalších divadelních osobností.



„Mám velkou radost, že mohu již nyní hrát s takovými hereckými osobnostmi, protože se od 
nich hodně učím. Oni mi dokážou správně poradit a já se na ně spoléhám. To nejdůležitější co 
jsem se zatím naučila bylo, že jsem zjistila, že ač jsou často v televizi nebo v novinách, jsou to
lidi jako my ostatní, co mají také své starosti.“ říká mladá herečka.

Anika společně s polovinou své třídy, pod vedením sbormistryně Marie Novákové reprezentuje třídu i školu v pěveckém souboru Mariella a sbormistryně jí předpovídá velkou budoucnost:

“Anika je takový malý přírodní zázrak – ‚matka Příroda‘ jí zkrátka nadělila vše – chytrost, krásu, pokoru, talent, pohodovou optimistickou povahu, zodpovědnost a snahu dělat vše na více než 100 %. Je zkrátka úžasná – obdivuji, co všechno stačí zvládnout – viděla jsem ji hrát v obou představeních na Fidlovačce a byl to pro mne neskutečný zážitek. Myslím si, že má před sebou velkou budoucnost. A veškeré atributy, které jako budoucí herečka využije a zúročí. Však také to, že se dostala na pražskou hereckou konzervatoř a byla hodnocena jako první z celé České republiky hovoří samo za sebe. Mohla by být díky svým úspěchům namyšlená, ale není. Je to křehké a citlivé stvoření s velkou duší. Obrovské zázemí má v úžasné rodině, která ji v rozvoji talentu podporuje, ovšem to základní tkví v její osobnosti. Myslím, že o Anice budeme v budoucnu hodně slyšet. Držím jí palce a jsem ráda, že jsem se s ní mohla potkat. A rovněž se třídou, do které Anika chodí. Je to opravdu úžasný kolektiv a 
budu se s těmito deváťáky jen těžko loučit.“

Aniku chválí i její třídní učitelka Jitka Pechová.

„Anika je velice společenská, komunikativní, kamarádská a i kvůli těmto vlastnostem je u
svých spolužáků oblíbená. Je šéfredaktorkou školního časopisu a do každého jeho vydání
napíše nejméně dva hezké články. Reprezentuje nejenom naší třídu, ale i celou školu v
pěveckém sboru a v recitaci. Také vyniká v německém jazyce. Letos byla přijata na pražskou
konzervatoř - jako nejlepší uchazečka. Nejen Anika, ale většina mých žáků  dosahuje
skvělých výsledků v různých soutěžích. Mají k tomu předpoklady, protože jsou rozděleni na
poloviny se zaměřením na matematiku a hudební výchovu,“ chválí Aniku i celou 9. A jejich
třídní.

V době naší návštěvy 9. A, vykonávala zde praxi studentka Pedagogické fakulty ZČU Plzeň
Tereza Motyčková. I ona potvrdila slova třídní učitelky.

„Začátek mé praxe byl přímo skvělý, protože jsem ve třídě s pohodovými žáky a v jejich čele 
je profesionální vedení. I celá škola udělala na mě dobrý dojem – člověk se cítí tady velice 
příjemně. Byla bych moc ráda, kdybych mohla po ukončení studií na této škole učit. Ale 
češtinářů je hodně, takže moc šancí nemám,“ říká budoucí učitelka.



244. Anika (v první řadě čtvrtá zleva) s pěveckým sborem Mariella a zakladatelkou stonožkového hnutí Bělou Gran Jensen (uprostřed) v Katedrále sv. Bartoloměje v Plzni před zahájením dubnové výstavy výtvarných prací ‚Žáci 15. ZŠ malují pro STONOŽKU památky Plzeňska‘.

(Převzato z PD s laskavým souhlasem M. Pipty, autora článku)