Sportovní talent Andrea Zelenková

Velice úspěšná volejbalistka a také nadějná roztleskávačka Andrea Zelenková, která právě ukončila 
poslední ročník základní školy, má i o prázdninách napilno. V čase mezi turnaji si našla chvilku a 
popovídala o tom, jakých úspěchů se jí už ve sportu podařilo dosáhnout a co ji čeká v nejbližší 
době.

Od kdy se věnuješ volejbalu?

K volejbalu jsem se dostala přes rodiče, oba ho totiž hráli a já jsem se s nimi mnoha turnajů účastnila
už jako malá. Sama jsem začala se šestkovým volejbalem asi ve 3. třídě, kdy si mě našla trenérka
Ladislava Pešťáková, pod kterou jsem pak hrála za mladší žákyně. Jako další mě trénovala Kateřina
Svobodová, pod jejím vedením jsem prošla kategorií starších žákyň. Tuto kategorii poté převzala
Petra Netrvalová, která mě následně trénovala i v kadetkách. S beachvolejbalem jsem začala až
začátkem roku 2015.

Dostala jsi se i do přípravného týmu české reprezentace. Jak se ti to povedlo?

V roce 2013 jsem se zúčastnila Memoriálu M. Kafky. Na tuto akci jede každý kraj reprezentovat
vybraných 12 nejlepších hráček a na základě podávaných výkonů jsou jim případně nabízena místa
v přípravném týmu reprezentace. Tuhle nabídku jsem dostala i já. Znamenalo to, že jsem se v dalších
měsících účastnila speciálních kempů zaměřených na předvýběr hráček pro reprezentaci. Dostala
jsem se sice do úzkého výběru, ale kvůli zdravotním problémům jsem nakonec musela odstoupit. V té době jsem skončila i s šestkovým volejbalem a poté se začala věnovat beachvolejbalu.

Jak často máš tréninky a co všechno zahrnují?

Když jsem hrála šestkový volejbal, měla jsem povinné tréninky třikrát týdně. Od té doby, co hraju
beach, si rozvrhuju tréninky sama a záleží tak jen na mně a mé spoluhráčce, jak dobře se připravíme.

Které turnaje za poslední dobu pro tebe byly nejdůležitější a jak jsi je zvládla?

Nejdůležitější bylo UNIQA Mistrovství ČR v plážovém volejbalu v kategorii U16 v Chodově u Karlových Varů, které se konalo na konci června. Hrála jsem s Adélou Benediktovou, svojí současnou stálou spoluhráčkou. Skupinu jsme vyhrály hladce, v následném pavouku jsme ale nestačily na favoritky Karin Žolnerčíkovou a Julii Honzovičovou. Vzápětí jsme ale úspěšně prošly přes opravného pavouka a v druhém vzájemném souboji jsme již favoritky porazily a staly se tak vítězkami.

Co považuješ za své největší sportovní úspěchy?

Svoji první olympiádu dětí a mládeže, která se konala v Uherském Hradišti, kde jsme s týmem
skončily na třetím místě, dál Kafkův memoriál, kde jsme obsadily první místo. Z beachvolejbalu
potom čtvrté místo na letošních Hrách VII. letní olympiády dětí a mládeže, které se konaly v Plzni, a
již zmíněné první místo na MČR.

Podívala ses už se sportem i za hranice republiky?

Byla jsem, ještě s mladšími žákyněmi, na turnaji v Německu a od roku 2011 také v září s mamkou
pravidelně jezdíme na sokolský turnaj žen do Švýcarska, odkud jsme v roce 2013 přivezly zlaté a o rok později stříbrné medaile.

Máš nějakou metu, které bys ve sportu chtěla dosáhnout?

Asi zahrát si v zahraničí, ideálně v Brazílii.

Co tě čeká v nejbližší době a na co se nejvíc těšíš?

Teď během léta mě čeká Mistrovství ČR U22 v Jihlavě a Staropramen Cool Cup v Praze, tedy poslední letní turnaje. Následovat budou tréninky, kemp v Itálii a pak začátek halových turnajů.

Věnuješ se také cheerleadingu (roztleskávání). Jak a kdy ses k němu dostala?

Někdy na jaře loňského roku, šla jsem to zkusit díky spolužačkám, které samy v klubu Pilsen Jaguars
už byly a chytlo mě to.

Co všechno si pod pojmem cheerleading představit?

Tréninky dvakrát týdně zahrnující skoky, výkopy, akrobacii, pokřiky a konkrétně u nás je hlavním
prvkem tzv. stavění, tedy vzájemné zvedání se např. do živých pyramid.

Přestože jsi roztleskávačkou teprve krátce, už máš za sebou nejeden úspěch. Je to tak?

S týmem jsme skončily na druhém místě na Cheer Cupu, který se konal na konci dubna v Plzni, a se
stříbrnou medailí jsme odjížděly také z Mistrovství ČR 2015 z Prahy.

A i když jsou prázdniny, musí přijít poslední otázka. Jak se ti daří kombinovat sport se školou?

S tímhle jsem problém nikdy neměla, vzhledem k tomu, že jsem se nepotřebovala moc učit a tréninky byly odpoledne. Občas jsem chyběla jen kvůli turnajům a kempům, ale na moje výsledky to zásadní
vliv nemělo. A teď o prázdninách už vůbec nemám problém. Uvidíme od září, kdy začnu chodit na
Střední zdravotnickou školu v Plzni, jak to půjde dohromady.

Na závěr nezbývá než popřát Andy pevné zdraví a mnoho dalších sportovních úspěchů!

ptala se Maty