Senioři nezaháleli

Pobyt v Lázních Mšené

Ani letos nezapomněl náš svaz SPCCH Tlučná na rekondiční týden a pro členy přichystal od 4. do 9. září 2022 pobyt v Lázních Mšené ve Ville Blaník. Ještě než jsme dorazili na místo, zastavili jsme se na hradu Okoř. Tato nádherná zřícenina je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka.

V lázních nás uvítalo krásné počasí a pěkný pohled byl i na lázeňské budovy, které jsou ze všech stran obklopeny rozlehlým parkem. Týden plynul ve znamení různých sportovních, společenských a kulturních aktivit. Samozřejmě nechyběly procedury, při kterých jsme si alespoň na chvilku odpočinuli od každodenního shonu a stresu. A nezapomněli jsme ani na výlety. Zmíním raně barokní zámek Libochovice, kde se narodil J. E. Purkyně a natáčel se zde seriál Malý pitaval z velkého města nebo film Princ a já.

Další náš výlet byl na vodní hrad Budyně nad Ohří, který prý v minulosti hostil významné umělce a vědce, mimo jiné tady pobýval i Tycho de Brahe. K vidění je tu i historická laboratoř alchymisty.

K příjemně strávenému lázeňskému pobytu přispěl i program pro volný čas, který lázně připravují pro všechny klienty. My jsme si vybrali vyprávění s videoprojekcí na téma historie lázní, které přednášela Mgr. Stanislava Vandová.

Před snídaní nás každý den „probudila“ Jaryna Faitová, která měla vždy připravený půlhodinový tělocvik. A nezapomínala na nás ani během dne, protože s sebou přivezla různé společenské i sportovní hry, které jsme si rádi zahráli.

A kam jsme se chodili stravovat? Do jediné restaurační budovy v samotném centru lázeňského areálu, do Pavillonu Dvorana – krásné secesní stavby z roku 1905 od proslulého českého architekta Jana Letzela.

Týden uplynul jako voda a my jsme se chystali na návrat domů. Nechybělo ještě krásné poděkování do knihy hostů, které napsala pí. Jana Lišková, a nasedli jsme do autobusu. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Lidicích, kde je zřízen památník nevinným obětem 2. světové války s muzeem připomínajícím tuto tragédii. Procházka celým areálem v nás zanechala silný dojem, zvláště pohled na Pomník dětským obětem války. Ještě jsme si prohlédli růžový sad a poté jsme toto pietní místo opustili.

Před odjezdem jsme ještě zašli na oběd do místní restaurace Lidická Galerie a v odpoledních hodinách vyrazili k domovu.

foto: Jaromír Novák (společná), Emilie Loužková

Výlet do chrámu sv. Víta

SPCCH Tlučná uspořádal 20. 9. 2022 pro členy poslední jednodenní výlet v tomto roce. Tentokrát jsme navštívili Prahu a hlavní cíl byla Katedrála svatého Víta na Hradčanech. Tento skvost se nachází v areálu Pražského hradu a její věže jsou symbolem našeho hlavního města Prahy.

Naši komentovanou prohlídku bych uvedla textem písně od Václava Neckáře: „Chrám svatého Víta je gotiky chlouba a já vás tu vítám a půjdeme dál...“ Dechberoucí jsou v první chvíli rozměry katedrály – hlavní loď má délku 124 m a šířku 60 m, výšku pak 33 m, ale dozvěděli jsme se i rozměry a váhu 7 chrámových zvonů. Největší z nich, Zikmund, pochází ze 16. století a se svou vahou 17 tun  je to největší zvon u nás. Při zvonění musí ručně rozeznít zvon 4 lidé. Mistrovským dílem jsou i barevná skleněná okna od Alfonse Muchy a Maxe Švabinského. V jedné z komnat svatováclavské kaple jsou za dveřmi se sedmi zámky uchovávány korunovační klenoty českých králů. Prohlédli jsme si i Vladislavský sál, který je největším slavnostním prostorem středověké části Pražského hradu. Je využíván hlavně pro reprezentační shromáždění o státních svátcích nebo slavnostní zasedání Parlamentu. Nelze popsat všechny informace, které jsme se dozvěděli nebo viděli, takže ještě v krátkosti –bazilika sv. Jiří, překrásně upravené zahrady, pěkný pohled byl i na výměnu hradní stráže... Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Zlatou uličku, úzká to ulička s malými barevnými domky, která se nachází na východním konci Pražského hradu mezi Bílou věží a Daliborkou. Obdivovali jsme např. Dům ranhojičky, krejčové, bylinkářky a samozřejmě i zlatnickou dílnu. V odpoledních hodinách jsme nasedli do autobusu a ještě než jsme dorazili domů, zastavili jsme se v Podbrdské restauraci v Mýtě u Rokycan. Tam na nás již čekalo předem objednané jídlo, nechybělo ani pivečko či kávička a po krátkém posezení nás čekala cesta zpět.

foto: Emilie Loužková

A ještě něco navíc

V krátkosti se zmíním o našich dalších činnostech, které jsme již absolvovali. Ze sportovních aktivit tradičně petang a šipky, za kulturou jsme se vydali do Divadla Pluto v Plzni na komedii Blbec k večeři. Poslední akce v tomto roce byla, opět velmi pěkně připravená, přednáška pana Ing. Miroslava Kroupy na téma Spojené arabské emiráty a EXPO 2020 (2021) v Dubaji s podtitulem informace pro všechny, kteří se zajímají o krásné zážitky a cestování. A závěr, v tomto roce vše a těšme se na r. 2023.

Emilie Loužková