Péče o dřeviny, kácení

-  Něco málo z legislativy -

Především je nutné zdůraznit, že povinnost pečovat o dřeviny rostoucí mimo les je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění v § 8 odst. 1. Tato zákonná povinnost je dána vlastníkovi pozemku, na kterém stromy rostou.

Ochranou stromů rostoucích mimo les se kromě výše uvedeného zákona zabývá i vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení v platném znění. V této vyhlášce kromě podrobností týkajících se ochrany dřevin a povolování kácení je i vysvětlení systému povolování kácení dřevin na zahradách.

Někdy, i přes všechnu péči, je nutné strom nebo skupinu keřů pokácet. V té chvíli nastupují zákonná opatření a správní řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les.

Kdo žádá o povolení kácení: v zásadě jediným subjektem, který může požádat o povolení kácení, je vlastník pozemku, na kterém strom či keře rostou. Zákon dovoluje, aby o povolení požádal nájemce pozemku, avšak jen s doložením písemného souhlasu vlastníka pozemku. Je-li více vlastníků pozemku, je nutné, aby byly doloženy souhlasy všech.

Kdy žádáme o povolení kácení: zákon stanoví, že pro kácení je nutné mít závažné důvody (k § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody). Závažné důvody pro kácení dřevin jsou skutečnosti, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny.

Kdy nežádáme o povolení kácení: zákon toto dost přesně vymezuje, upřesnění potom můžeme najít ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení v platném znění.

• O povolení není třeba žádat v případě, je-li stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (ustanovení § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny). Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody (v takovém případě je orgánem ochrany přírody odbor životního prostředí městského úřadu Nýřany, pracoviště Plzeň) do 15 dnů od provedení kácení. Nutnou náležitostí oznámení je doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro postup podle § 8 odst. 4 zákona – např. fotodokumentace, video apod.
• O povolení není třeba žádat v případě důvodů zdravotních – nákazy (ustanovení § 8 odst. 2 zákona)
• O povolení není třeba žádat, jedná-li se o dřeviny o obvodu kmene, měřeno ve výšce 130 cm od země, menším jak 80 cm a jedná-li se o souvislou keřovou plochu menší jak 40 m² (ustanovení § 8 odst. 3 zákona).
• O povolení není třeba žádat v případě ovocných dřevin rostoucích na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří, nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Zákonná ustanovení také definují ovocnou dřevinu. Jedná se o: angrešt, rybíz, broskvoň, hrušeň, jabloň, temnoplodec (arónie), jeřáb obecný moravský, kdouloň, líska obecná, mandloň obecná, meruňka, morušovník, ořešák vlašský, maliník, ostružiník, slivoň, třešeň.

Jakým způsobem žádáme o povolení ke kácení: o povolení kácení žádáme písemně, pokud má obecní (městský) úřad vyhotovený formulář, tak jej využijeme podáním u místně příslušného obecního (městského) úřadu. V žádosti je nutné uvést:

• jméno, příjmení, adresu bydliště žadatele
• katastrální území
• parcelní číslo
• druh dřeviny, obvod kmene změřený ve výšce 130 cm od země, u keřů velikost souvislé plochy, popis
• stavu dřeviny
• důvod ke kácení
• doklad prokazující vlastnictví pozemku (výpis z KN – informační postačí)
• situaci - snímek z katastru nemovitostí se zákresem dřevin
• fotodokumentaci, pokud je k dispozici
• souhlasy spoluvlastníků, nebo vlastníka pozemku v případě, že žadatelem je nájemce

Proces povolování kácení dřevin je správním řízením. Obecní (městský) úřad žádost přijme a následně po vyhodnocení dřevin z hlediska funkčního a estetického významu (ustanovení § 8 odst. 1 zákona) vydá rozhodnutí. S odvoláním na ustanovení správního řádu může úřad rozhodnout do 60 dnů, v případě složitějším do 90 dnů.

Co znamená funkční a estetický význam (k § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody):

Funkční význam dřevin je výsledkem vyhodnocení souboru všech společenských a ekologických funkcí ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb., jako souboru funkcí ovlivňujících životní prostředí. Estetický význam dřevin je pak dán jejich působením na vnímání člověka, tj. jak prostřednictvím všech smyslů dřevina působí na city člověka a jaké v něm vzbuzuje subjektivní dojmy.

Co znamenají „zdravotní důvody kácení“ (k § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody):

Zdravotním důvodem pro kácení dřevin jsou situace, kdy stav a rozsah napadení dřevin významně ohrožuje okolní dřeviny. Může se jednat o výjimečné případy napadení dřevin epidemickými chorobami a masivního (kalamitního) napadení škůdci a patogeny ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Za kácení ze zdravotních důvodů nelze považovat kácení suchých dřevin.

Co znamená „zřejmé a bezprostřední ohrožení života či zdraví nebo hrozící škoda značného rozsahu“ (k § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody):

Za stav dřevin, který zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, resp. zřejmě a bezprostředně hrozí škoda značného rozsahu (kácení v krajní nouzi), se považuje takový stav, kdy strom jeví známky akutního selhání celého jedince nebo jeho významné části (např. staticky nestabilní částečně vyvrácený strom), které nelze přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky účinně napravit. Obvykle je to stav stromu, který vznikl vnějším nepředvídatelným zásahem (např. po bouři, větru, působením sněhu, ledovky, sesuvem půdy apod.). Jedná se o situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení a nelze čekat na vydání povolení o kácení dřeviny.

Grafické znázornění procesu povolení kácení:

Časté dotazy k péči o dřeviny a povolování kácení:

Náhradní výsadba (k § 9odst. 1 zákona o ochraně přírody):

Náhradní výsadba je nástrojem ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřeviny. Náhradní výsadba dřevin je stanovena přiměřeně k ekologické újmě, ke které kácením došlo. Orgán ochrany přírody (obecní/městský úřad) náhradní výsadbu ukládá vždy, dospěje-li ve správní úvaze k tomu, že kácením dřevin dojde k ekologické újmě. Náhradní výsadbu může žadatel sám navrhnout, orgán ochrany přírody potom k takovému návrhu přihlédne. Orgán ochrany přírody ve výroku „rozhodnutí o náhradní výsadbě“ určí místo a lhůtu pro provedení náhradní výsadby, dále taxon, počet, velikost jedinců a délku povýsadbové péče (zpravidla pět let), kterou může povolující orgán také stanovit.

Ořezy dřevin:

Zásahy směřující k péči nebo údržbě dřevin nejsou předmětem povolovacího řízení. Vlastník dřeviny může v rámci péče o dřevinu do jejího růstu zasahovat. Avšak jen do té míry, aby nedošlo k poškození dřeviny. Zpravidla je vhodné takový zásah svěřit do rukou odborníků, vyhnete se tak případným negativním následkům.

Vlasta Hanauerová