Končící podzim v tanečním kroužku

V tanečním kroužku máme dvě věkové kategorie: mladší (5–10 let) v počtu devatenácti děvčat a dvou chlapců a starší (12–16 let) v počtu šestnácti děvčat a tří chlapců.

I přestože děti tento rok docela často marodí, snažíme se pilně trénovat nové sestavy na soutěže v roce 2020. Choreografie mladších se bude jmenovat Kovbojské hrátky, sestava starších má v choreografii více tanečních žánrů a bude se jmenovat Tancem z Tlučné do světa.

Pro děti jsme připravili na neděli 8. 12. Maškarní Mikulášskou show. Děti přišly v maskách a téma letošních masek bylo HMYZ. Navštívil nás Mikuláš s čertem a přinesl dětem nadílku.

A jaké by to bylo ukončení roku 2019 bez Vánočního posezení? Máme objednaného Ježíška na poslední trénink před svátky, který dětem v tělocvičně pod stromeček nadělí dárečky.

Po loňské akci „Vánoční posezení s rodiči“, která se velice vydařila, se i letos sejdeme a určitě si to užijeme.

Za Taneční kroužek TJ Tlučná přeji všem krásné a hlavně pohodové svátky a šťastný celý nový rok 2020.

Miluše Petráková

Živá podzimní YMCA

YMCA v podzimním semestru otevřela tři běhy kurzů: angličtinu pro děti mladšího a staršího věku a také pro dospělé. Děti si mohou užít spoustu aktivní a živé angličtiny s několika rodilými mluvčími.

Hned na začátku října si mohli rodiče s dětmi přijít vychutnat podzimní atmosféru. Dlabali jsme společně dýně, opekli na ohni buřty, ochutnali jsme mnoho dýňových dobrot a užili si spousty podzimního řádění.

Na konci měsíce října YMCA pořádala pro děti z kurzů, ale také veřejnost, Lampionový průvod. Děti si spolu s námi vyrobily každé svůj lampion, poseděli jsme u ohně a opekli slané i sladké dobroty. A pak už byl čas vyjít vzhůru dobrodružstvím tmy. Všechny děti byly opravdu statečné a nebály se jít v čele nástrahám vstříc.

V neposlední řadě během podzimních prázdnin proběhl Sluníčkovský minicamp zaměřený nejen na přírodní vědy, ale také na tvořivé aktivity, děti si také užily spoustu pohybu a zábavných her.

A co se chystá po novém roce?

31. 1. 2020 pořádáme další minicamp, stejně jako předchozí bude plný vědeckých experimentů, tvoření a také zimních radovánek. I v dalším semestru budou pokračovat kurzy angličtin a od 6. do 10. 7. 2020 budeme mít již třetím rokem tábor s rodilými mluvčími pro děti a tento rok nově i pro dospělé.

Věra Burianová

Florbalový podzim byl nabitý

Florbalová sezona je od začátku září v plném proudu. Během listopadu uspořádaly své turnajové dny všechny věkové kategorie mládeže, svoji premiéru v pořádání si odbyli i muži. Od začátku října se turnajové dny střídají po týdnu napříč všemi věkovými kategoriemi. Jezdí se hrát nejen na plzeňská sportoviště, ale již tradičně do Tachova, Domažlic či Rokycan a nově do Klatov nebo Kdyně.

Začátkem sezony posílili klub noví hráči, nejen v nejmladší kategorii, tedy přípravce, ale i v ostatních věkových kategoriích. Členská základna tlučenského florbalu se tedy utěšeně rozrůstá.

Období Vánoc je spojené se zaslouženým oddechem a nejen florbalisté čerpají nové síly do další práce. Tréninky začínají hned v lednu, kdy čeká všechna družstva další vlna zápasů a pořádání. Nesmí chybět ani Novoroční turnaj s rodiči a přáteli florbalu, který se bude konat v tlučenské tělocvičně.

Děkujeme trenérům, rodičům a dalším podílejícím se na bezproblémovém chodu oddílu a všem přejeme hodně sportovních úspěchů.

Čtenářům Tlučenského zpravodaje přeje celý florbalový klub klidné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví a spokojenosti po celý rok 2020.

Vlasta Růžičková

foto: přípravka v Rokycanech - Martin Růžička

Jak si vedlo fotbalové A mužstvo v roce 2019

Konec roku je vždy obdobím bilancování, takže jsem si položil řečnickou otázku: „Jaké bylo účinkování fotbalového A mužstva v soutěžích roku 2019?“

Pokusím se odpovědět.

Tento rok nebyl z pohledu A celku moc úspěšný. Znamenal po skončení soutěžního ročníku 2018/19 sestup z I. B třídy z předposledního 13. místa do okresní soutěže.

Sestup nebyl příjemný, ale realita byla taková, že k zachránění soutěže nebyla síla. Byli jsme nejhorší v počtu obdržených branek (87) a druzí nejhorší v počtu vstřelených (30).

Kdo si myslel, že zápasy v nejvyšší okresní soutěži budou procházka růžovým sadem, ten se velice mýlil. Po podzimu nám patří čtvrtá příčka. Není sice nejhorší, ale ztráta na vedoucí celek Sulkova, který ještě neprohrál, je propastná a činí 14 bodů. Smazat toto manko se rovná zázraku. Neduhy, které nás provázely v I. B třídě, se přenesly i do zápasů nižší soutěže.

Nepříjemná je nízká účast na tréninkových jednotkách, a to se zákonitě projeví ve hře. Chybí nám důraz v osobních soubojích, hráči raději nohu stáhnou, a tak přicházíme o řadu vybojovaných míčů. Nedůrazní jsou v koncovce, s proměňováním vyložených šancí jsme na štíru.

Abych v tom nebyl sám, zde jsou postřehy renomovaných odborníků přes fotbal:

Míra Vašák: „Mužstvu chybí svalová hmota a tím samozřejmě síla a výbušnost.“

Bohouš Kouřil: „Hrajeme strašně pomalu, přechod z obrany do útoku je zdlouhavý, obrana soupeře se zatím stačí zformovat.“

Jako příklad uvedu zápas na hřišti Sulkova. Určitě jsme nebyli horší, ale…

První poločas dvě chyby, máme dva „banány“, a to ještě neproměníme pokutový kop. Na začátku druhého poločasu snížíme na 2:1, ale nedokážeme tlak vystupňovat, postupně uvadáme a inkasujeme třetí branku.

Podtrženo a sečteno, výhru jsme soupeři darovali, přestože utkání by slušela remíza. Nevyvarovali jsme se ani některých dalších nepovedených zápasů (Líně, Horní Bříza B).

Kádr je na dnešní poměry dost široký a byl posílen o zkušené hráče v čele s Michalem Vašákem. Máme i mladé hráče, kteří se potřebují jen trochu „otřískat“ a budou dobří.

Uvidíme, jak si povedeme v jarní části soutěžního ročníku 2019/20. Bude záležet na zimní přípravě, jak se povede.

Závěrem poděkuji všem za práci pro fotbalový klub v roce 2019 a popřeji jménem oddílu krásné svátky vánoční a do nového roku 2020 zdraví, štěstí a hodně optimismu.

Jaroslav Netrval

foto: Zdeněk Folda

Seriál o hornictví - VI. díl - pokračování

Co zažívali nováčci mezi havíři (začátek příběhu zde)

Když uplynula hodina, nechal nováček práce a podle instrukce začal s indikací. Větérka po úderu do levého lokte skutečně zhasla a nováček, dechu popadaje, bezpečákovi ohlásil, že tu indikoval a zjistil výbušný plyn. Bezpečák mu řekl: „Děkuju ti, zatím nedělej nic, počkej tam na mě, já přijdu se svým přístrojem.“

Tak se stalo. Ale ať bezpečák, dostavivší se během půl hodiny na pracoviště, měřil, jak měřil, žádný výbušný plyn nenaměřil. Téměř zařval: „Kterej blbec tě to učil?“ „Támhle Ota,“ bez váhání vyhrkl nováček a bezpečákovi předvedl Otův návod, jak zjistit přítomnost výbušných plynů. Pak už jen pozoroval hromobití, když bezpečák doběhl na předek.

Po odchodu bezpečáka Ota s klidným úsměvem a se souhlasným chechotem ostatních členů party dodal: „Tak přece jsem ho donutil zvednout zadek ze židle v kanceláři.“ Nato se otočil na nováčka se slovy: „A ty, kamaráde, promiň, že jsem z tebe nevědomky udělal blbce, ale bylo to v zájmu srandy. Teď pojď a já ti ukážu, jak se s tou větérkou ty plyny opravdu hledají.

Takové kanadské žertíky se vymýšlí nejen vůči nováčkům, ale třeba i vůči přemoudřelým technikům, jakož i mezi kmenovými havíři navzájem. Někdy však, i při takové namáhavé a někdy i nebezpečné práci, se něco k smíchu stane samo.

Při svém dalším psaní se podržím těch humornějších příhod, pokud ještě budete mít chuť mě číst.

Zatím i já všem svým věrným čtenářům přeji pevné zdraví a vůbec vše nejlepší do nového roku 2020.

Příště čekejte příběh „Dřevo jen pro naši partu“.

Václav Veber